Podnikání ve dvou: co nás naučilo skoro 30 let vedení firmy

Když jsme přijali pozvání do podcastu Erudio Talks, čekali jsme otázky na jazyky, překlady a vzdělávání. Nakonec jsme ale nejvíc mluvili o lidech — o důvěře, krizích, dělení rolí a o tom, co pomáhá firmě přežít téměř tři desetiletí. A právě při tom povídání jsem si uvědomil, že tyhle zkušenosti stojí za sdílení víc než cokoliv o jazycích.

Podnikání ve dvou bývá označováno za jednu z nejtěžších forem podnikání. Dva lidé, dvě osobnosti, dva pohledy na svět — a přitom jedno společné rozhodování, u kterého nemá ani jeden poslední slovo. Když jsme s Lucií Vlkovou v roce 1998 zakládali Slůně, vůbec jsme nepřemýšleli nad tím, že jednou budeme téměř třicet let řídit firmu společně. Chtěli jsme dělat práci, která nás baví. Za tu dobu jsme prošli prudkým růstem, finanční krizí, covidem i nástupem umělé inteligence — a nejdůležitější lekce z toho všeho nesouvisejí ani s jazyky, ani s podnikáním jako takovým. Souvisejí především s lidmi.

Proč zrovna spolu — a proč to vydrželo

S Lucií se známe přes čtyřicet let. Seděli jsme spolu ve školní lavici, znali jsme svoje rodiny, dodnes se scházíme na rodinných oslavách. Když jsme se rozhodli podnikat společně, nebylo to seznámení z networkingové akce a rozhodnutí po třetím obědě. Byl to přirozený krok mezi lidmi, kteří se dlouho a dobře znají.

Myslím, že právě tohle je první věc, kterou dnešním začínajícím dvojicím říkám. Podnikání ve dvou je svým způsobem srovnatelné s manželstvím — a stejně jako u manželství rozhoduje, koho si vyberete a jak dobře ho znáte předtím, než společně podepíšete první smlouvu.

Nemusíme být stejní — a je to tak lépe

Často slýchám otázku, jak si po tolika letech dělíme práci. Odpověď je jednodušší, než by se čekalo: nikdy jsme se nesnažili být stejní. Každý z nás má jiné silné stránky.

Já jsem vždycky byl tou tváří firmy — lítal jsem po Ostravě, sháněl klienty, komunikoval, učil. Přicházím s nápady a rád věci „vykopnu“ do pohybu. Lucie je ta, kdo nápad promyslí, domyslí souvislosti a hlavně dotáhne do reality. Bez jejího zázemí a organizace by moje nápady zůstaly jen nápady. Obě role jsou stejně důležité — a klíčové je, že ani jeden z nás nikdy neměl potřebu dělat tu druhou.

Nejtěžší zkoušky přišly z nečekané strany

Většina lidí by čekala, že nás nejvíc prověřila finanční krize v roce 2009, kdy nám kurzy propadly o 50 až 60 procent ze dne na den. Nebo covid. Ve skutečnosti nás ale nejvíc prověřily situace, které se nedají vyřešit tabulkou v Excelu.

Paradoxně byl nejtěžší právě covid — a ne kvůli penězům nebo přechodu na online, který jsme díky dřívějším zkušenostem zvládli hladce. Nejtěžší bylo sladit dva odlišné pohledy na hodnoty, obavy a zodpovědnost v době plné nejistoty. Když máte podíl rozdělený přesně 50 na 50, nemá ani jeden z vás rozhodující hlas. A když jeden chce „A“, druhý „B“ a nejde najít střed, musíte oba hodně ustupovat. Tehdy jsem se naučil spolknout spoustu věcí — a Lucie taky.

Co nás přes to všechno udrželo? Respekt. Za téměř třicet let jsme mnohokrát nesouhlasili, ale nikdy jsme konflikt nesměřovali proti tomu druhému člověku. Řešili jsme problém, ne sebe navzájem. Dnes si myslím, že respekt je mnohem důležitější než snaha za každou cenu prosadit svůj názor.

Nadhled se někdy získává zdaleka

Jednou z věcí, za které jsem Lucii nejvíc vděčný, je, že mi umožnila vzít si rok volna a odjet do Brazílie splnit si sen — naučit se portugalštinu jako svůj třetí jazyk. I když jsem byl pořád v online kontaktu a pracoval, ten odstup mě změnil. Když vidíte svou firmu, Českou republiku i Evropu z pohledu Brazílie zdaleka, uvědomíte si, že spousta věcí, které vás normálně rozčilují, je zcela nepodstatných. Když ztratíte nebo získáte klienta, je to fajn nebo mrzuté — ale svět se nezboří. O tom, jak se mění hodnota jazyků a proč se vyplatí učit se je i v době AI, píšu v článku o hodnotě cizích jazyků.

Podobný zlom zažila i Lucie, když vážně onemocněla a musela ze dne na den vypadnout ze všeho. Zjistila přitom něco cenného i nepříjemného zároveň — firma fungovala i bez ní. Byla to pochvala pro to, jak měla všechno nastavené, ale zároveň ne úplně nejhezčí způsob, jak to zjistit. Od té doby oba víc přemýšlíme o tom, co je skutečně naše zodpovědnost a co může převzít někdo jiný.

Podnikání není o jistotě

Jedna z nejtěžších věcí, kterou se člověk v podnikání musí naučit, je pracovat s nejistotou. Stoprocentní jistotu nikdy mít nebudete. Můžete si ale vytvořit systém, který vám pomůže změny zvládat — pravidelné porady, jasně rozdělené kompetence, otevřená komunikace, malé kroky místo velkých skoků. Sám si to představuji jako porcování — velký, nezvladatelný cíl si rozkrájíte na menší kusy, které se zvládnout dají. Ten rytmus a řád vytváří stabilitu i ve chvíli, kdy se svět kolem rychle mění.

A umělá inteligence? Beru ji jako další kapitolu téhož příběhu. Stejně jako kdysi internet nebo online výuka přináší nové otázky, na které si musíme odpovědět. Nevnímám ji jako hrozbu, ale jako změnu, kterou je potřeba pochopit — čemuž se ostatně věnujeme na stránce Jak pracujeme s AI. Nejdůležitější přitom zůstává pořád stejné: lidé, komunikace, důvěra a schopnost spolupracovat.

Podnikání ve dvou: co bych poradil někomu, kdo začíná

Kdyby se mě někdo ptal, co je potřeba, aby podnikání ve dvou vydrželo, shrnul bych to do několika bodů, na kterých se s Lucií shodneme:

  • Věřte si stoprocentně. Bez důvěry to nemá smysl začínat.
  • Respektujte se — i když nesouhlasíte. Nehledejte člověka, který je stejný jako vy. Hledejte toho, kterého budete respektovat i ve chvíli neshody.
  • Znejte silné a slabé stránky. Své i toho druhého. A umějte je poskládat dohromady.
  • Pracujte se svým egem, aby jedno neutlouklo to druhé.

Protože podnikání není sprint. Je to dlouhá cesta. A na dlouhé cestě nerozhoduje, kdo měl v jedné zatáčce pravdu — rozhoduje, jestli chcete pokračovat společně.

Podívejte se na celý rozhovor

Celý otevřený rozhovor — o začátcích v roce 1998, o krizích, dělení rolí i o tom, kam Slůně směřuje dál — si můžete pustit v podcastu Erudio Talks:

Zajímá vás, co dnes Slůně nabízí — od firemní jazykové výuky přes odborné a soudní překlady až po soft skills a doučování pro žáky a studenty? Podívejte se na naše služby nebo nás kontaktujte. Naše krédo je jednoduché: klientovi neříkáme „ne, to nejde“ — řekneme „uděláme maximum, aby to šlo“.

 


Doporučené čtení:

Chcete se dozvědět více o tom, jak Slůně funguje, jaké hodnoty vyznáváme a kam směřujeme? Přečtěte si tyto související články:

O Slůněti a naší cestě:

Soft skills a práce s lidmi:

Jazyky a osobní rozvoj:

 


Podnikání ve dvou: co nás naučilo skoro 30 let vedení firmy

Sledujte nás na LinkedIn a neuteče vám žádná novinka.

Se Slůnětem otevřete dveře novým příležitostem!

NOVĚ: Slůně doučuje – individuální doučování a příprava na zkoušky pro žáky ZŠ a SŠ

Naše služby můžete poptat ještě dnes:

Víte, že umíme 115 jazyků?

Jazyková škola a překladatelská agentura Slůně – váš partner pro všechny jazykové potřeby od roku 1998. Pobočky v Ostravě, Brně, Praze a Plzni.

Kontaktujte nás: Vyberte si nejbližší pobočku zde.

Slůně – váš partner pro komplexní jazykové služby. Od roku 1998. S vámi. Pro vás. Kvůli vám.


Článek „Podnikání ve dvou: co nás naučilo skoro 30 let vedení firmy“ vyšel 1. srpna 2026.

Co je u nás nového

Školení jazyků ve firmách: 6 trendů z praxe

10.8.2026

Na konci léta sedí HR manažerka nad rozvojovým plánem na nový školní rok. U dvaceti zaměstnanců svítí v kolonce „angličtina" status „probíhá". Ale když se zeptá team leaderů:...

Zobrazit celý článek

Typy písma: jak svět zapisuje jazyk

7.8.2026

Když se učíme cizí jazyk, většinou začínáme slovíčky, výslovností a jednoduchými větami. Brzy ale zjistíme, že jazyk není jen to, co slyšíme. Je to také to, co vidíme: písmena...

Zobrazit celý článek

Překlady technické dokumentace: nerozhoduje jen překladatel

5.8.2026

„Zvládnete tři tisíce stran dokumentace do bulharštiny?" Když taková poptávka dorazí, většina lidí si představí, že překladatelská agentura otevře šuplík, vytáhne z něj...

Zobrazit celý článek