Jazyková faux pas nevznikají z neznalosti gramatiky. Představte si, že máte skvělou slovní zásobu, bezchybnou gramatiku a na jednání jedete stoprocentně připraveni. A přesto schůzka skončí rozpačitým tichem, uraženým partnerem – nebo v krajním případě otevřeným konfliktem.
Jak je to možné?
Právě tak vznikají jazyková faux pas – situace, kdy slova formálně sedí, ale význam uteče jinam.
Protože jazyk není matematika, kde stačí vyměnit české slovo za cizí. Skutečná komunikace stojí na tónu, kontextu a především na kultuře a historii, kterou slova nesou. A tuhle vrstvu vám žádná učebnice ani překladač neukáže.
Vím to z vlastní zkušenosti. Jedné z nejtvrdších.
Když nejde o slovíčko, ale o historii
Bylo to během mého doktorského studia na federální univerzitě v brazilském Salvadoru, ve státě Bahia. Portugalsky jsem uměl obstojně – na přednášky i na běžný akademický provoz to stačilo. Co jsem ještě neuměl, byla ta neviditelná vrstva jazyka: emocionální váha jednotlivých slov.
A ta mě málem stála celé studium.
Bahia je mimořádně specifický region. Salvador byl po staletí jedním z hlavních míst, kam byli násilně přiváženi zotročení lidé z Afriky. Dodnes je to oblast se silnou afro-brazilskou identitou a s velkou citlivostí na témata původu, rasy, sociálních rozdílů a moci. Pro Evropana – navíc bílého muže, který sem přijel dobrovolně studovat doktorát – to znamená jediné: nestačí znát portugalštinu. Musíte velmi rychle pochopit i historický a společenský kontext slov.
Měl jsem v ročníku kolegyni, se kterou to lidsky skřípalo. Při jedné vypjaté akademické debatě jsem chtěl nepříjemnou výměnu ukončit. V češtině by to byla věta typu „prosím tě, už toho nech“. V portugalštině jsem ale zvolil výraz, který byl v dané situaci mnohem tvrdší, než jsem si tehdy uvědomoval.
Formálně jsem možná řekl něco, co učebnicově odpovídá významu „buď zticha“. Kulturně to ale vyznělo jako agresivní, nadřazené umlčení.
A najednou už nešlo o jazyk.
Moje slova se ocitla v kontextu, který jsem jako cizinec tehdy nedokázal přečíst: vztah Evropa–Brazílie, bílý–černý, privilegovaný–znevýhodněný. Incident se musel řešit na akademické úrovni. Přerušila se výuka. Konaly se přednášky o tom, jak spolu máme jednat.
Kvůli jedné špatně zvolené větě.
Zpětně to byla nepříjemná, ale klíčová lekce. Ukázala mi, že v cizím jazyce nestačí vědět, co slovo znamená. Musíte vědět i to, jakou má váhu, kdo ho říká, komu a v jakém prostředí zazní. A právě tam začíná skutečná jazyková a kulturní kompetence.
Naštěstí většina jazykových faux pas tak vážná není
Ne každý přešlap v cizím jazyce skončí na úrovni vedení univerzity. Jazyková faux pas častěji pobaví nebo způsobí drobné nedorozumění. Princip je ale podobný: slovo vypadá povědomě, člověk ho použije s dobrým záměrem – a význam uteče jinam.
Falešní přátelé: nejčastější jazyková faux pas v angličtině
V business angličtině existuje řada slov, která znějí velmi „česky“, ale znamenají něco jiného, než by český mluvčí čekal. Naši koordinátoři překladů na ně narážejí denně:
Actually neznamená „aktuálně“, ale „ve skutečnosti“. Věta „Actually, I work on a new project“ tak nezní jako informace o tom, na čem právě pracujete, ale spíš „ve skutečnosti (kupodivu) na tom dělám“. Chcete-li vyjádřit aktuálnost, použijte currently nebo at the moment.
Eventually neznamená „eventuálně“, ale „nakonec, časem“. Věta „We will eventually send you the documents“ tedy nezní jako „případně vám dokumenty pošleme“, ale „nakonec vám je pošleme“ – což v obchodní komunikaci působí váhavě. Pro možnost použijte perhaps nebo possibly.
Control není běžné „zkontrolovat“, ale „ovládat, řídit“. Když chcete říct, že dokument zkontrolujete, použijte check, review nebo go through. U smluv a nabídek už nejde o detail – jde o přesnost.
Když podobné slovo znamená něco úplně jiného
Jazyková faux pas nevznikají jen v angličtině. Naše manažerka překladů vzpomíná na českou manažerku, která chtěla na schůzce ve Španělsku elegantně říct, že je v rozpacích. Anglické embarrassed ji navedlo na španělské embarazada – jenže to znamená „těhotná“. Místo omluvy za nervozitu tak před udivenými partnery nechtěně oznámila své těhotenství. Správně je me da vergüenza.
Ve španělštině navíc velmi záleží na slovese „být“. Čeština má jedno, španělština dvě: ser a estar. „Está aburrido“ znamená „zrovna se nudí“. Ale „es aburrido“ znamená „je to nudný člověk“. Rozdíl jedné formy slovesa změní nevinnou poznámku v osobní hodnocení.
Kulturní jazyková faux pas, která slovník neukáže
Někdy nejde o slovíčko, ale o zvyk. V Itálii si objednat pouze „latte“ znamená objednat si sklenici mléka – káva s mlékem je caffè latte. A cappuccino má svá nepsaná pravidla: objednat si ho po obědě sice svět nezboří, ale pro mnoho Italů je to jasný signál „turista“, protože teplé mléko po jídle považují za nevhodné.
V Polsku zase pozor na slovo czerstwy. Zní jako české „čerstvý“, ale znamená pravý opak: starý, tvrdý, okoralý – typicky o pečivu. Čerstvý se polsky řekne świeży. Čeština a polština jsou si blízké, a právě proto zrádné. Člověk má pocit, že rozumí. A někdy rozumí přesně obráceně.
Když zdvořilost působí jako nejistota
Kulturní rozdíly se neprojevují jen ve slovíčkách. Velmi často se ukážou v tónu – typicky v obchodní komunikaci.
Český manažer chce být v angličtině zdvořilý a napíše zahraničnímu partnerovi něco jako „I think this might work, maybe we could try to look at it next week.“ Myslí to opatrně a vstřícně. Jenže v kulturách, kde se cení přímost a jasný návrh – třeba v německém obchodním prostředí – může taková věta vyznít jako „nejsem si jistý“ nebo „nemám to promyšlené“.
A najednou nejde o gramatiku. Jde o důvěryhodnost.
Co si z toho odnést pro byznys
Mezi mou větou v brazilském Salvadoru a objednávkou cappuccina v Itálii je propastný rozdíl v následcích. Ale princip je stejný: jazyková faux pas nevznikají z neznalosti slovíček, ale z nepochopení kontextu. Jazyk není jen slovník a gramatika. Je to tón, kontext, historie a cit pro situaci.
Znalost slovíček z překladače je dnes naprosté minimum. To, co skutečně buduje důvěru, uzavírá obchody a předchází drahým nedorozuměním, je schopnost vědět nejen co říct, ale také jak, kdy a komu.
Ve Slůněti proto neučíme jen gramatiku a slovní zásobu. Ve firemních kurzech, soft skills seminářích i mentoringu pomáháme lidem komunikovat v cizím jazyce tak, aby byli přesní, srozumitelní, profesionální a kulturně citliví.
Protože v cizím jazyce se často nestydíme za to, že neznáme nějaké slovo. Stydíme se až ve chvíli, kdy zjistíme, že jsme řekli něco úplně jiného, než jsme chtěli. A tomu se dá předejít.
Chcete se vyhnout zbytečným faux pas a mít jistotu, že vaši lidé v cizím jazyce působí profesionálně? Rádi s vámi probereme, jak nastavit firemní jazykovou výuku, která nejde jen po gramatice, ale i po skutečné komunikaci.
Chci nezávaznou konzultaci firemní výuky →
Doporučené čtení:
Chcete se vyhnout jazykovým faux pas a komunikovat v cizím jazyce s jistotou i kulturní citlivostí? Přečtěte si tyto související články:
Falešní přátelé a časté chyby:
- Falešní přátelé v angličtině: záludná slova v praxi – kompletní průvodce slovy, která vypadají povědomě, ale znamenají něco úplně jiného
- Business English chyby: 12 nejčastějších trapasů Čechů – na co si dát pozor v obchodní angličtině, abyste nepůsobili neprofesionálně
- Podobnosti češtiny s němčinou – kdy nám blízkost jazyků pomáhá a kdy nás zrazuje podobně jako u polštiny
Kultura a komunikace:
- Přísloví jako most mezi kulturami – jak idiomy a ustálená spojení odhalují kulturní rozdíly, které slovník neukáže
- Profesionální komunikace v angličtině: proč nestačí správná gramatika – jak tón a kulturní kontext rozhodují o úspěchu jednání
- Španělština: globální jazyk budoucnosti – jazyk, kde rozdíl mezi ser a estar může změnit nevinnou poznámku v osobní hodnocení
Profesionální jazykové dovednosti:
- Speciální kurz obchodní angličtina – intenzivní trénink zaměřený na reálné situace, kde nejde jen o slovíčka, ale o celkový dojem
- Soft skills: kompletní průvodce měkkými dovednostmi – komunikační kompetence, které vás ochrání před nedorozuměním napříč kulturami
- Angola a její jazyky – portugalština v africkém kontextu, kde podobně jako v Brazílii záleží na historii a kulturní citlivosti
Sledujte nás na LinkedIn a neuteče vám žádná novinka.
Se Slůnětem otevřete dveře novým příležitostem!
NOVĚ: Slůně doučuje – individuální doučování a příprava na zkoušky pro žáky ZŠ a SŠ
Naše služby můžete poptat ještě dnes:
- Chci vědět více o: firemní jazyková výuka
- Chci vědět více o: překlady a strojové překlady
- Chci vědět více o: tlumočení
- Chci vědět více o: jazykový audit zaměstnanců a mezinárodní zkoušky
- Chci vědět více o: jazykové kurzy v zahraničí
- Chci vědět více o: soft skills kurzy
Víte, že umíme 115 jazyků?
Jazyková škola a překladatelská agentura Slůně – váš partner pro všechny jazykové potřeby od roku 1998. Pobočky v Ostravě, Brně, Praze a Plzni.
Kontaktujte nás: Vyberte si nejbližší pobočku zde.
Slůně – váš partner pro komplexní jazykové služby. Od roku 1998. S vámi. Pro vás. Kvůli vám.
Článek „Jazyková faux pas: když slova sedí, ale význam uteče“ vyšel 13. června 2026. Autor: Petr Pasek, jednatel Slůně – svět jazyků.
