Rozhovor v časopise HR forum, číslo 6/21

Jazykovkám chybí lektoři, zvedá se zájem o třetí cizí jazyk

Petr Pasek je ředitelem jazykové školy Slůně, kterou založil společně s kolegyní Lucií Vlkovou před 23 lety v Ostravě. Později se rozrostla o další tři pobočky – kromě Ostravy působí Slůně v Praze, Brně a Plzni. Jak se podniká v oblasti jazykového vzdělání, jaké problémy tento vzdělávací segment řeší, co změnil covid? O tom si povídáme s Petrem Paskem. Rozhovor vedla Alena Kazdová z časopisu HR forum.

Petr Pasek a Lucie Vlková

Petr Pasek a Lucie Vlková

Jak se daří Slůněti?

V listopadu jsme oslavili 23 let na­šeho působení na českém trhu. Při této příležitosti jsme bilancovali, co vše se za tu dobu stalo, co jsme zaži­li. Začátek podnikání v jazykovém vzdělávání byl velmi dynamický, v devadesátých let byl o výuku jazy­ků obrovský zájem, lidé měli chuť se učit, protože se otevřely hranice pro cestování i byznys. Královnou jazy­ků v té době byla angličtina, která ostatně zůstává dodnes na špičce zájmu.

Pak přišla v letech 2009-2010 fi­nanční krize, která nás zasáhla dosti razantně. Klienti škrtali náklady na vzdělávání a my jsme tehdy ztratili více než polovinu zakázek. Nejprve nás ani nenapadlo, že by něco tako­vého mohlo přijít, ale vzpomínám si, že jeden signál jsme měli. Učili jsme ve velké automotive firmě v Novém Jičíně a ta nám z ničeho nic zrušila několik kurzů s tím, že v USA mají problémy. Tenkrát jsme si mysleli, že nás se přece to, co se děje tak da­leko, netýká, ale brzy se vše sesypalo jako domeček z karet. Nicméně jsme se po té krizi vzpamatovali a jeli dál. Významné ale bylo, že se v dalších le­tech podařilo na trhu vytvořit jeden subjekt, který zájmy jazykovek za­stupoval – Asociaci jazykových škol.

Ovšem krize, která přišla s covi­dovou pandemií v roce 2020, je glo­bálnější a do jazykové výuky zasáhla mnohem silněji. Museli jsme přejít na online výuku a covid přinesl do našeho byznysu nejistotu. Proto jsme se rozhodli rozšířit své portfo­lio aktivit a produktů o některé nové věci spojené s rozvojem soft skills.

Jak pandemie dopadla na Slůně?

V ČR nám spadlo 80% výuky, jednu dobu se zastavily úplně i překlady, naštěstí se nepropadlo tlumočení. Něco málo z výuky se překlopilo do online, ale i tak je hodně firem, které online nechtějí nebo nemůžou provozovat, ať už z důvodů techno­logického vybavení nebo důvodů personálních. Naděje nastala v létě 2020, kdy se začalo vzdělávání znovu otevírat, ale pak se to zase v říjnu na několik měsíců vše zavřelo. V době dlouhé uzávěry si ale klienti uvědo­mili, že potřebují ve výuce nějak po­kračovat, a tak se oproti jaru 2020 do online výuky překlopilo víc klientů, cca 60 %.

Průběžně s tím jsme řešili restruk­turalizaci firmy. Museli jsme se bo­hužel s některými zaměstnanci kvůli nedostatku zakázek rozloučit a po­týkali jsme se s problémem, že na nás v oblasti kompenzací zaměstna­nosti stát zapomněl. V Asociaci jazy­kových škol je 44 členů, tedy docela silná organizace, která se snažila na MŠMT a ministerstvu průmys­lu problém řešit, ale nepovedlo se. Školství tvrdilo, že jsme soukromí podnikatelé a patříme pod MPO, tam zase nás posílali zpět na školství. Mu­seli jsme si pomoci sami. Hodně nám pomohla Hospodářská komora, která nám poskytovala pravidelné informace o tom, jaká opatření platí a jak se mají dodržovat.

Vy jste jako ředitel Slůněte už před pandemií žil v Brazílii. Jak jste se tam ocitl?

Před lety jsem si slíbil, že jako ředitel jazykové školy půjdu příkladem a na­učím se ještě třetí jazyk. Vybral jsem si portugalštinu. Brazílie mě vždyc­ky přitahovala, byl jsem tam před 12 lety a velmi rychle jsem pochopil, že když tam budu mluvit jen anglicky, tak tu zemi a její mentalitu nepoznám do hloubky. Zároveň mě vždy lákalo akademické prostředí, a tak jsem před 4 roky začal na brazilské univerzitě v městě Salvador, ve státě Bahia, stu­dovat doktorát. Salvador je oblast, kde nikdo nemluví jinak než portugalsky. Žiji tam tedy sám jako cizinec s původ­ními obyvateli, což má ale pro cizince velkou výhodu, že se jazyk naučí daleko rychleji. Navíc je to zajímavé i z hledis­ka kultury, mentality, a hodnot. Díky jazyku můžete lidi a jejich zemi lépe chápat. Moc mě to v Brazílii bavilo. Ale loni v březnu mě tam dostihla covidová pandemie.

Petr Pasek

Petr Pasek

Co to pro vás znamenalo?

Všechno se najednou zavřelo, na uni­verzitě nebyla ani distanční výuka, pro­tože v Brazílii jsou veliké sociální roz­díly, chudší studenti nemají své vlastní počítače a ani vybavení, takže by byli ve studiu diskriminování. Brazilci chtěli být féroví, proto se studium přerušilo a o rok posunulo. Pro mě bylo nejhor­ší, že jsem v tu dobu nemohl z Brazílie odletět domů, protože nic nelétalo. Musel jsem tam zůstat. Připadal jsem si jako v pasti. Kompletně jsem tak přišel o svobodu a uvědomil jsem si, že je to vůbec to nejhorší, co se vám může stát. Dost mě to frustrovalo.

Pozitivní, aspoň z akademického po­hledu byl čas, který jsem tak získal na psaní doktorské práce. Pláže se zavřely, nikam se nemohlo, tak jsem psal, psal a psal. Ale pak nastal další problém, že moje profesorka mi nedávala žádnou zpětnou vazbu, nevěděl jsem, zda v tom psaní jdu správným směrem, nebo bloudím. Absence zpětné vazby mou frustraci dál zvyšovala.

Ale asi jste na dálku musel řídit Slůně, vaši jazykovou školu v Česku, jak to fungovalo?

Na dálku jsem řídil firmu i před pan­demií, což byla výhoda, protože jsem zkušenost s prací na dálku už měl. Na­štěstí mám úžasnou kamarádku a ko­legyni v jednom: Lucku Vlkovou, která byla ta hlavní, která Slůně řídila z naší ostravské centrály. Dokonce, když jsem odjel poprvé do Brazílie, tak si většina mých spolupracovníků ani nevšimla, že se ozývám z jiného kouta světa. Až jednou se jedné kolegyni zdál divný ča­sový posun v mailech, které jsem posí­lal. To je jedna z nejdůležitějších věcí, s níž při práci napříč kontinenty a ča­sovými pásmy musíte počítat. Ale dnes je to denní chleba každého manažera, který pracuje v mezinárodním týmu.

Vrátím se k době před 23 lety. Proč jste se po škole pustil do podnikání právě v jazykovém vzdělávání?

Mě, stejně jako kolegyni Lucii Vlko­vou, jazyky bavily, a navíc jsem věděl, že se nechci po škole nechat zaměst­nat, že budu podnikat. K tomu mě přivedla zkušenost ze stáže v USA, kde jsem se nadchnul americkou atmosfé­rou podporující podnikání. Oslovilo mě to natolik, že jsem to chtěl zkusit doma. V devadesátých letech prožíva­lo jazykové vzdělání velký boom, a tak jsme se s Lucií rozhodli pro založení jazykové školy. Měli jsme vizi kultivo­vat jazykové vzdělávání v Česku a po­máhat lidem, aby se co nejefektivněji učili cizí jazyky. Tento cíl mám pořád. Na počátku Slůněte měli lidé největší zájem o angličtinu. Dnes už je anglič­tina standard a k tomu, abyste v řadě profesí uspěli, potřebujete druhý nebo i třetí jazyk.

Jak poznamenala pandemie byznys vaší jazykové školy, co jste změnili?

Vždy jsme měli tři nohy – výuku, pře­klady a tlumočení. V pandemii jsme přidali čtvrtou nohu – soft skills – ré­toriku a výuku prezentačních doved­ností.

Proč zrovna rétorika a prezentační dovednosti?

Při online výuce jsme si uvědomili, jak důležitá je komunikace, jak se liší od té prezenční a jak málo komunikaci v uče­ní online zvládáme. Zjistili jsme, že lidi se neumí správně vyjadřovat a prezen­tovat. Je to prostě jiné, než když s ně­kým jednáte naživo, kdy vám pomáhá mimika, řeč těla, vzájemná chemie. Rétorika zlepšuje komunikaci, proto jsme ji zařadili do našeho portfolia produktů.

Vlaďka Hagenová

Vlaďka Hagenová

Jaké byly trendy v jazykovém vzdělávání před covidem a co covid změnil?

Před pandemií v době konjunktury firmy měly peníze a velká řada z nich investovala do jazyků a výuku vnímala jako investici a zajímala je její efektivi­ta. Chtěli vědět, co zaměstnanec umí, co se naučil, chtěli kontrolovat docház­ku, chtěli osobního lektora. Pak byly firmy, které jazyky dávaly jako benefit v rámci cafeterie a záleželo na zaměst­nanci, co si vybral. Takže doba před covidem jazykové výuce přála.

Když přišel covid, situace se obrá­tila. Nešlo už o to, zda jazyky ano, či ne, ale o to, že je to položka, která se v rozpočtech, když se šetří, škrtá mezi prvními. My jsme v covidu například ztratili jednoho velkého zákazníka v Plzni, který nám ze dne na den škrtl dvě stě kurzů.

A samozřejmě s covidem přišla onli­ne výuka, museli jsme úplně jinak kur­zy připravovat, vybavit se moderními technologiemi, naučit naše lektory dovednostem, jak online učit, sezná­mit je s online platformami a s tím, jak komunikovat se studenty, aby udrželi jejich pozornost, jak zadávat úkoly, jak je hodnotit, převáděli jsme učebnice do online podoby atd. Mimochodem docela nám pomohlo při komunikaci s lektory i studenty to, že jsme byli v ČR kdysi první, kdo používal pro porady v našem týmu Skype.

Už před covidem byl nedostatek lektorů, jaká je situace nyní?

To je dlouhodobý problém ve všech ja­zykových školách napříč segmentem a covid to ještě zvýraznil. Podepisují na tom tři věci. 1. Hodně lektorů z dů­vodu jistoty práce i dobrého výdělku se nechalo zaměstnat ve státní správě, kde jazykáři chyběli, 2. Hodně lektorů si uvědomilo, že když se chytnou na on­line a jsou si sami schopni sehnat zakáz­ky, tak mohou dělat sami na sebe poho­dlně z domova, mohou učit kohokoliv v ČR, ale i v cizině z domova. 3. Inflace jde nahoru a lektoři si říkají o vyšší ho­noráře (třeba o 20 % nebo 30 %).

Dopad covidové doby se projevuje i v tom, že máme skupinu lektorů, kte­rá už nechce učit prezenčně. Vybírají si smluvně jen online výuku. A pak jsou i tací, kteří chtějí učit hybridně – dva dny prezenčně, tři dny online a ještě si k té prezenční výuce vybírají jen urči­tou lokalitu, nechtějí ztrácet čas dojíž­děním. Takže zvedáme sazby, budeme muset zdražovat kurzy, a navíc některé lokality jsou pro nás nedostupné, pro­tože tam nedostaneme lektora. To vše klientům vysvětlujeme a naštěstí mno­zí z nich to chápou a společně hledáme optimální řešení.

Je vůbec možné ještě někde lektory najít?

Máme lektory, které si držíme, máme lektory, kteří učí i jinde, je to různé. Ale naštěstí máme velký byznys, který nás drží, a to je tlumočení. Pomohly nám velké tlumočnické akce v zahraničí. To fungovalo během celého covidu třeba na stavbách, to se nezastavilo. Zajímavým trendem se stalo tlumoče­ní ve výrobních firmách, kde pracují cizinci – Ukrajinci, Filipínci, Rumuni, s nimiž musí manažeři a mistři celý den komunikovat prostřednictvím našich tlumočníků. To nám velmi pomohlo.

O jaké jazyky je největší zájem?

Obecně vede angličtina, ale mezi ostat­ními jazyky existují regionální rozdíly, které zaznamenávají naše pobočky. Na­příklad v Plzni vede němčina, v Praze je to všehochuť, před covidem byla v TOP5 čeština pro cizince. Mezi TOP5 dlouhodobě patří i španělština a rušti­na. Zájem o exotické jazyky není velký, přesouvá se spíše k překladům.

Vrátím se k novým aktivitám, o které jste rozšířili své portfolio služeb. Můžete je víc představit?

Už před pandemií jsme zvažovali, o co naše služby obohatit. Jazykové vzdě­lávání je specifická forma komunika­ce my ji chtěli obohatit o vzdělávání v měkkých dovednostech. Tak jsme zavedli kurzy rétoriky a prezentačních dovedností. Máme výbornou interní lektorku, která se tomu věnuje. Dostá­váme na její výuku skvělé zpětné vazby, které oceňují, že dokáže spojit rétoriku, tedy umění mluvit, s byznysem.

Například máme klienty, kteří v ré­torice chtějí rozvíjet své obchodníky. Zjistili totiž, že když i výborné ob­chodníky, kteří vždy plnili plány a byli mistry ve vyjednávání naživo, strčíte za obrazovku, tak neví, jak na to. V na­šich kurzech rétoriky a prezentačních dovedností je to učíme. Třeba je učíme, jak artikulovat, jak vystupovat před ka­merou, když se streamuje, jak pracovat s dechem. Naše lektorka s nimi dokáže natrénovat individuálně jakýkoliv pro­jev, aby působil přirozeně a autenticky, i když zní z obrazovky.

Nabízíme základní službu, kterou nazýváme Rétorická klouzačka, kdy vám během 5 hodinového seminá­ře řekneme, v čem se můžete zlepšit a nabídneme k tomu trénink na míru. Poskytujeme také individuální pora­denství a trénink pro přípravu pro­jevů a vystoupení ve firmě, na konfe­renci apod. Uvažujeme o podobných seminářích a trénincích v rétorice i v cizích jazycích.

 

Rozhovor vyšel v časopise HR forum, číslo 6/21, v prosinci 2021.

Co je u nás nového

Rétorika je umění mluvit: ochutnávka pro vás

28.11.2022

Od prosince 2021 pro vás pravidelně připravujeme ochutnávku našeho populárního kurzu: rétorická klouzačka. (termíny níže) Našimi ochutnávkami již prošlo více než 128 zájemců!...

Zobrazit celý článek

Listopad ve znamení knírů

25.11.2022

Možná jste si všimli, že se v průběhu listopadu vaším městem prohání „kníraté“ tramvaje či autobusy, a považovali jste to za nějaký žert. Nebo jste narazili na slovo...

Zobrazit celý článek

Optimalizujte si daňový základ za rok 2022

20.11.2022

Do 15. ledna 2023 si můžete optimalizovat daňový základ za rok 2022! Přemýšlejte nad touto možností již teď.   Nechcete platit daně? Chcete snížit daňovou...

Zobrazit celý článek