Esperanto vzniklo v roce 1887. Jeho iniciátorem je polský lékař a polyglot židovského původu Ludvík Lazar Zamenhof. Toužil poskytnout neutrální prostředek pro rovnoprávnou komunikaci a porozumění mezi lidmi, kteří mají společný jazyk.
První učebnice byla napsána v Polsku. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, Doktoro Esperanto (doufající lékař), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanta“ a později zkráceně jako „esperanto“.
Na začátku se jazyk sestával z asi tisíce slovních kořenů, z nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní esperantské slovníky často obsahují i 15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce. Jazyk se navíc stále vyvíjí.
Slovní zásoba pochází převážně z jazyků západoevropských a zvukově připomíná především italštinu. Díky logické gramatice bez výjimek a zejména důmyslnému systému tvorby slov si můžete esperanto osvojit 5 – 6x rychleji než národní jazyky, a to skutečně až na úroveň komunikace ve vašem mateřském jazyce.
Ačkoli se tento uměle vytvořený jazyk vyučuje na některých školách (v ČR dnes například na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci), nejčastěji se ho lidé učí jako samouci, pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů. Na světě jím mluví až dva miliony lidí.
Ve Slůněti prozatím esperanto neučíme, ale rádi Vám pomůžeme s výukou jiného jazyka!
P.S. věděli jste, že esperanto má i svou vlajku?
