AI ve vzdělávání: poučení ze Švédska a Finska

Autor: Petr Pasek, ředitel Slůně – svět jazyků

Když jedna z nejdigitalizovanějších školských soustav v Evropě začne kupovat zpět papírové učebnice, stojí za to zpozornět. Přesně to dělají Švédsko a Finsko. A i když jde na první pohled o téma základních škol, pro každého, kdo ve firmě rozhoduje o vzdělávání zaměstnanců a o roli AI ve vzdělávání, je to mimořádně relevantní signál. Otázka, kterou si tyto země začaly klást, je totiž stejná jako ta, kterou by si dnes mělo položit každé HR: znamená více obrazovek opravdu více učení?

Co se stalo ve Švédsku a Finsku

Švédsko patnáct let budovalo image technologického premianta vzdělávání. Tablety mířily už do mateřských škol, tištěné učebnice mizely. V roce 2023 ale přišel obrat. Švédská vláda v čele s ministryní školství Lottou Edholm oznámila návrat k tištěným učebnicím, psaní rukou a tišší výuce – a výrazně omezuje používání digitálních zařízení u nejmladších dětí (shrnuje VOA News).

Spouštěčem nebyla ideologie, ale data. V mezinárodní studii čtenářské gramotnosti PIRLS klesli švédští čtvrťáci z 555 bodů (2016) na 544 bodů (2021) – o jedenáct bodů (oficiální výsledky na pirls2021.org). Buďme přesní: Švédsko zůstává sedmé nejlepší na světě a část poklesu jde na vrub pandemie a vyššího podílu dětí nemluvících doma švédsky. Výsledek ale rozpoutal debatu, zda hyperdigitalizace nepředběhla důkazy o své účinnosti. Do ní vstoupilo i kritické stanovisko prestižního Karolinska Institutu z roku 2023: vědecké důkazy naznačují, že nadměrné spoléhání na digitální nástroje nemusí vést k lepším vzdělávacím výsledkům a že je vhodné zachovat významnou roli učebnic a učitelů. Je férové dodat, že jde o postoj instituce v probíhající debatě, ne o uzavřený konsenzus – směr trendu je ale jednoznačný. Švédsko nakonec vyčlenilo řádově 1 miliardu švédských korun (cca 90–100 milionů eur) na návrat knih a sešitů do škol.

Finsko šlo podobnou cestou a debatu vede i Norsko. Nejde o plošný zákaz technologií – digitální nástroje ve třídách zůstávají. Jde o posun priorit: nejdřív pevně postavit základní dovednosti, teprve pak nasazovat obrazovky. Před uspěchanou digitalizací výuky ostatně varovala i UNESCO. (Více v reportáži Undark; kontext oficiální strategie shrnuje EU Digital Skills & Jobs.)

Klíčové zjištění: více obrazovek ≠ více učení

Nejdůležitější poznatek nezní „technologie škodí“. Zní, že vztah mezi časem u obrazovky a výsledky není lineární. Mírné a cílené použití digitálních nástrojů pomáhá; od určitého bodu se ale křivka láme a další digitalizace výkon už neposouvá, někdy ho dokonce snižuje.

K tomu se přidává jev, kterému výzkum říká „screen inferiority“: z podsvíceného displeje si lidé v průměru pamatují méně a hůře se orientují v textu než z papíru – zejména u delších a náročnějších pasáží. Digitální prostředí navíc svádí k rychlému skenování a multitaskingu, který štěpí pozornost. A to neplatí jen pro děti.

„Screen fatigue“: proč se to týká i vašich týmů

V korporátním světě jsme propadli podobné iluzi jako seveřané – že stačí zabalit obsah do moderní aplikace a lidé se budou učit sami a rádi. Naráží to ale na fenomén, kterému se v HR čím dál častěji říká screen fatigue, únava z obrazovek.

Stanfordští výzkumníci jako první recenzovaně doložili, že „Zoom fatigue“ je reálná – videohovory vyčerpávají kvůli tzv. neverbálnímu přetížení mozku (shrnutí výzkumu). Meta-analýza desítek studií s více než 66 tisíci účastníky zjistila, že příznaky digitální únavy očí trápí zhruba 66–69 % pravidelných uživatelů počítačů. A podle průzkumu z roku 2026 uvádí 71 % kancelářských zaměstnanců, že jim oční únava snižuje produktivitu (data zde).

Představte si takového člověka po deseti hodinách u monitoru. Má se večer „pro radost“ sám přihlásit do další aplikace a na zářícím displeji se učit slovíčka. Pro mozek to není benefit, ale další úkol na zdroji, který ho už celý den unavuje. Některé firmy dnes narážejí na podobný problém jako školy, které vsadily téměř vše na obrazovky.

Ve Slůněti sledujeme podobný vývoj už více než 28 let. Zažili jsme nástup e-learningu, mobilních aplikací i AI nástrojů. Každá nová technologie přinesla něco užitečného – a po každé se vrátila stejná otázka: dokáže technologie sama změnit chování lidí?

Proč firemní e-learning naráží na stejné limity jako školy

Tři problémy, které severské školství pojmenovalo, se ve firmách opakují jedna ku jedné:

• Mělké zpracování místo skutečné dovednosti. Samostatné proklikávání lekcí vede k nižšímu zapamatování než strukturované učení s člověkem. Zaměstnanec „prošel kurz“, ale dovednost se neusadila.
• Propad pravidelnosti. Bez vnější motivace a rytmu velká část uživatelů odpadne – a čísla jsou nemilosrdná. Běžné samostatné e-learningové kurzy dokončí podle branžových dat jen zhruba 20–30 % účastníků. Kurzy vedené s lidskou podporou a v kohortě se dostávají na 85–90 % dokončení.
• Měříme aktivitu, ne kompetenci. Dashboard ukáže splněné moduly a minuty. Neukáže, jestli se obchodník domluví na reálném jednání nebo jestli technik porozumí zahraniční dokumentaci. A přesně to firma potřebuje.

Švédsko v podstatě přiznalo, že více digitálních hodin nevedlo k lepšímu čtení. Firmy obdobně zjišťují, že vysoká aktivita v e-learningu nutně neznamená vyšší připravenost týmu. Aktivita prostě není totéž co kompetence.

AI ve vzdělávání: skvělý nástroj, špatný učitel

Znamená to smazat AI a vrátit se do devadesátých let? Rozhodně ne. Technologie jsou skvělý sluha – AI vygeneruje personalizovaná cvičení během chvíle, aplikace jsou ideální na rychlé zopakování ve vlaku. Severský příběh není odmítnutí technologií, ale korekce přehnaného nadšení a návrat k základům: digitál ano, ale jako podpora, ne jako náhrada člověka a hloubkového učení.

Pro firmy z toho plyne jednoduchá, ale často přehlížená pravda: technologie je nástroj, ne učitel. Selhává ve chvíli, kdy má sama nahradit vedení, motivaci a zpětnou vazbu.

Hybridní model: jak postavit firemní vzdělávání chytře

Funkční přístup nekopíruje ani „všechno online“, ani „všechno postaru“. Spojuje obojí:

• Lektor vede a motivuje. Diagnostikuje úroveň, staví výuku na reálných pracovních situacích, drží rytmus a dává upřímnou zpětnou vazbu, která nepochlebuje. Po dni v digitální izolaci je živé setkání navíc formou lidského kontaktu, ne další položkou na obrazovce.
• Digitální nástroje procvičují. E-learning a AI mezi lekcemi opakují, drilují a zpřístupňují obsah kdykoli – ale pod jasným zadáním, ne náhodně.
• HR měří to podstatné. Ne minuty v aplikaci, ale posun v reálných dovednostech: prezentace, jednání, e-mail, telefonát s klientem.

Takový model bývá efektivnější než čistě prezenční výuka i než plně digitální řešení – a buduje kompetenci, která se skutečně usadí. Stejná logika platí i pro módní nahrazování jazykových kurzů AI agenty: kdy dává technologie smysl a kdy je naopak klíčový živý lektor, rozebíráme v článku AI vzdělávání zaměstnanců: proč samotná technologie nestačí.

Otázka, kterou si firmy málokdy položí

Po každé z těch vln se ukázalo totéž: po prvotním nadšení technologie sama o sobě nestačila. Největší překážkou nebýval software, ale člověk – jeho čas, motivace, pozornost a sklon odkládat učení na později.

Proto mi přijde, že nám Skandinávie neposílá zprávu „technologie jsou špatné“. Posílá mnohem zajímavější: technologie jsou užitečné, ale ne samospasitelné. A nutí k otázce, kterou si firmy kladou jen zřídka: nehledáme někdy v technologiích řešení problémů, které jsou ve skutečnosti lidské? Motivaci, pravidelnost, soustředění a kvalitní zpětnou vazbu zatím žádná aplikace nevyřešila sama.

Shrnutí: poučení, které stálo Švédsko miliardu korun

Severské země zaplatily draho za lekci, kterou si firmy mohou osvojit zadarmo: nadšení z technologií nesmí předběhnout to, jak se lidé reálně učí. Obrazovka není pokrok sama o sobě – pokrok je zlepšení dovedností, výkonu a spokojenosti lidí. AI ve vzdělávání i firemní e-learning mají pevné místo, ale jako pomocník, ne jako šéf výuky.

Chcete nastavit firemní vzdělávání tak, aby spojovalo to nejlepší z lidského vedení i moderních nástrojů? Ozvěte se nám na nezávaznou konzultaci – rádi vám ukážeme, jak na to ve vaší firmě.

Doporučené čtení:

Chcete nastavit firemní vzdělávání, které spojuje to nejlepší z technologií i lidského vedení? Přečtěte si tyto související články:

AI a technologie ve vzdělávání:

• AI jazykové vzdělávání: Slůně na HRko 2025 – nejnovější trendy prezentované na největší HR konferenci s praktickými ukázkami hybridního modelu
• Česká asociace umělé inteligence a Slůně – proč jsme jedinou jazykovou školou mezi 400 členy asociace a co to znamená pro naše klienty
• Tlumočník vs. ChatGPT – praktické srovnání ukazující, kde AI exceluje a kde lidský faktor stále rozhoduje

Efektivní firemní vzdělávání:

• Jazykové vzdělávání ve firmách: kompletní průvodce – od analýzy potřeb přes implementaci až po měření skutečných kompetencí, ne jen aktivity
• ROI jazykové výuky: jak změřit návratnost investic – konkrétní metodiky pro měření toho podstatného, ne pouze minut v aplikaci
• Firemní rozvoj zaměstnanců: čas na revizi – proč tradiční i čistě digitální modely selhávají a jak najít správnou rovnováhu

Lidský faktor ve výuce:

• Jak si vybrat lektora: praktický průvodce – na co se zaměřit při výběru lektora, který dokáže udržet motivaci tam, kde aplikace selhává
• Jak andragogika nahlíží na firemní jazykové vzdělávání – vědecké principy vzdělávání dospělých, které vysvětlují, proč samostudium často vyhasíná
• Digitální detox pomocí jazyků – jak živá výuka jazyků může být i odpočinkem od obrazovek a podporou mentálního zdraví

Sledujte nás na LinkedIn a neuteče vám žádná novinka.

Se Slůnětem otevřete dveře novým příležitostem!

NOVĚ: Slůně doučuje – individuální doučování a příprava na zkoušky pro žáky ZŠ a SŠ

Naše služby můžete poptat ještě dnes:

• Chci vědět více o: firemní jazyková výuka
• Chci vědět více o: překlady a strojové překlady
• Chci vědět více o: tlumočení
• Chci vědět více o: jazykový audit zaměstnanců a mezinárodní zkoušky
• Chci vědět více o: jazykové kurzy v zahraničí
• Chci vědět více o: soft skills kurzy
• Víte, že umíme 115 jazyků?

Jazyková škola a překladatelská agentura Slůně – váš partner pro všechny jazykové potřeby od roku 1998. Pobočky v Ostravě, Brně, Praze a Plzni.

Kontaktujte nás: Vyberte si nejbližší pobočku zde.

Slůně – váš partner pro komplexní jazykové služby. Od roku 1998. S vámi. Pro vás. Kvůli vám.

Článek „AI ve vzdělávání: poučení ze Švédska a Finska“ vyšel 14. června 2026.