ZNAKOVÝ JAZYK JE TAKÉ CIZÍ JAZYK
Obecně řečeno, každý mluvený jazyk má k sobě ještě jazyk znakový, pokud v místě, kde se hovoří tímto mluveným jazykem, existuje komunita neslyšících. Neexistuje jen jeden mezinárodní znakový jazyk, jen v Evropě se můžete setkat se zhruba 30 znakovými jazyky. A dokonce stejně jako u mluveného jazyka i u znakového existují různé dialekty a nářečí.
Určitě každý znáte ten pocit, když se ocitnete v cizí zemi a nikdo vám nerozumí. V tu chvíli přichází na řadu takzvaná domluva rukama nohama. No a neslyšící lidé se spoléhají především na ruce. I když se zdá, že by to mohlo být ke komunikaci málo, tak je to plnohodnotný jazykový systém, kterým mluvčí může vyjádřit všechny rozmanitosti světa.
Je ovšem rozdíl mezi pojmy znakový jazyk, znaková řeč a znakovaná čeština, které jsou občas zaměňovány, což může vést k nedorozumění. Pokud se tedy u nás chcete s neslyšícím člověkem domluvit, přihlaste se do kurzu českého znakového jazyka. Nadřazeným pojmem pro znakovanou češtinu a český znakový jazyk je znaková řeč, který už se nyní moc nepoužívá.
Znakový jazyk
je primární komunikační prostředek neslyšících. Národní znakové jazyky vznikaly přirozenou cestou stejně jako všechny ostatní jazyky. Český znakový jazyk má vlastní gramatiku a strukturu a s češtinou tedy nemá nic společného. Znakový jazyk používají zejména neslyšící lidé, kteří se už tak narodili nebo ztratili sluch před dokončením vývoje jazyka, tj. cca do tří let věku).
Znakovaná čeština
je umělý komunikační systém, který vytvořili slyšící lidé, aby si ulehčili komunikaci s neslyšícími. Znakovaná čeština kopíruje gramatiku češtiny a sdělení doprovází znaky, které jsou vypůjčené z českého znakového jazyka. Tento systém používají především lidé nedoslýchaví nebo lidé ohluchlí. Tito lidé se naučili mluvenou češtinu přirozenou cestou odposloucháváním.
Ze školních let také možná všichni známe prstovou abecedu, která využívá ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Využívá se zejména k hláskování cizích slov, odborných termínů, případně dalších pojmů.
Další možností dorozumívání je zřetelná artikulace jednotlivých slov, aby bylo možné odezírat z úst mluvícího.
Když se řekne znaková řeč, nemusí se jednat pouze o tu pro neslyšící. Existuje také znaková řeč pro batolata, která údajně usnadňuje komunikaci s rodiči. Děti se učí snadno proveditelné znaky, které jim umožňují komunikaci s okolním světem. Kdo viděl filmovou komedii „Jeho fotr, to je lotr” s výborným Robertem de Niro a Benem Stillerem, tak ví, o čem je řeč 🙂
A na závěr tip pro ty, co se ptají, zda existuje nějaký slovník Českého znakového jazyka. Ano, už je několik dobrých slovníků – doporučujeme tištěný dvoudílný „Všeobecný slovník znakového jazyka” nebo on-line slovník, který naleznete na www.ruce.cz/slovnik.
