Brno
Ostrava
Plzeň
Praha
Odběr novinek

Překládané jazyky

Překladatelská agentura Slůně – svět jazyků Vám nabízí full-service v oblasti překladů a tlumočení níže uvedených jazyků. V současné době jich nabízíme 115 a nabídku rozšiřujeme podle aktuální poptávky.
Všechny níže zmiňované jazyky Vám rádi zajistíme na všech našich pobočkách: Ostrava, Brno, Praha a Plzeň.

ASIE: 48 jazyků: avarština, ruština, aramejština, arménština, ázerbajdžánština, barmština, bengálština, burjatština, čečenština, čínština, darí, filipínština, gruzínština, stará hebrejština, hindština, indonéština, ivrit, japonština, jidiš, kazaština, kmerština, korejština, kumykština, kurdština, kyrgyzština, laoština, malajština, megrelština, moldavština, mongolština, nepálština, páli, paňdžábština, paštština, perština, romština, sanskrt, sinhálština, tádžičtina, tamilština, tatarština, thajština, tibetština, turkmenština, ujgurština, urdština, uzbečtina, vietnamština, sindhština

EVROPA: 38 jazyků: albánština, angličtina, běloruština, bosenština, bulharština, černohorština, dánština, esperanto, estonština, finština, francouzština, furlandština, galicijština, chorvatština, islandština, italština, katalánština, latina, litevština, lotyština, maďarština, makedonština, němčina, nizozemština, norština, novořečtina, polština, portugalština, romština, rumunština, ruština, slovenština, slovinština, srbština, španělština, švédština, turečtina, ukrajinština, vlámština, valencijština, galicijština
 
AFRIKA: 30 jazyků: afrikánština, amharština, angličtina, arabština, bambarština, čaga, esperanto, etiopština, francouzština, fulbština, keu, konžština, lingala, lezginština, luba, malgaština, malinka, niramba, nizozemština, oromština, portugalština, ronga, senegalština, somálština, sóština, svahilština, šangana, tigriňa, wolofština, zulu, hauština
 
JIŽNÍ AMERIKA: 4 jazyky: ajmarština, esperanto, portugalština, španělština
 
SEVERNÍ AMERIKA: 3 jazyky: angličtina, esperanto, francouzština
 
AUSTRÁLIE A OCEÁNIE: 3 jazyky: angličtina, esperanto, francouzština
 
ZNAKOVÝ JAZYK

Zajímavé informace o vybraných jazycích

AJMARŠTINA
Ajmarština (aymarština) - nebo také aymara je domorodý jazyk z And. Mluví se jím hlavně v Bolívii (kde je jednou z úředních řečí), Peru a dále v Chile, snad i v Argentině. V současnosti je druhým nejrozšířenějším domorodým jazykem Jižní Ameriky po kečuánštině.
 
 
AMHARŠTINA
Amharština je semitský jazyk používaný na severu Etiopie, kde jde o oficiální jazyk. Tímto jazykem na zmíněném území hovoří 17 - 27 milionů mluvčích. Mimo Etiopii pak amharštinu používá 2,7 milionů emigrantů (zejména v Egyptě, Izraeli a Švédsku).
 
 
ANGLIČTINA
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul na území Anglie. Je třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem na světě. Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština většiny populace figuruje mimo jiné v těchto zemích: USA, Velká Británie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland, Kanada. Používá se však i mezi lidmi z různých zemí, kteří si navzájem nerozumí, ale používají ji jako mezinárodní dorozumívací prostředek.
 
 
ARAMEJŠTINA
Aramejština je jeden ze semitských jazyků, který byl ještě v 6. - 5. století př.n.l. úředním jazykem Perské říše, jsou v ní napsány i některé části Bible. Užívalo se jí k významným mezinárodním obchodům (podobně jako latiny či hebrejštiny) a k náboženským obřadům. Aramejsky se hovoří také ve slavném filmu Mela Gibsona Utrpení Krista.
 
 
AVARŠTINA
Avarština - patří mezi severovýchodokavkazské jazyky. Používá se především ve východních a jižních částech Dagestánu a v regionu Zakatala v Azerbajdžánu. Malé komunity mluvčích žijí také v Čečensku a Kalmycku, v Gruzii, v Kazachstánu, Jordánsku a v oblasti Marmarského moře v Turecku. Celkem ji používá asi 650 000 mluvčích. Je jedním z šesti literárních jazyků Dagestánu. Není zde používána jen Avary, ale slouží také jako komunikační jazyk mezi různými etnickými a jazykovými skupinami.
 
 
ÁZERBÁJDŽÁNŠTINA
Ázerbájdžánština je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu. Celkově ázerbájdžánštinu používá 23 - 30 milionů lidí (asi 16 - 23 milionů v Íránu, 7 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.). Jde o turkický jazyk blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
 
 
BENGÁLŠTINA
Bengálština je indoárijský jazyk rozšířený v jižní Asii. Jedná se o nejvýchodnější jazyk indoevropské jazykové rodiny. Dnes ji používá 200 milionů lidí, další 4 miliony ji pak používají jako druhý jazyk. Lidé mluvící bengálsky žijí kromě hlavních oblastí (Bangladéš, Indie) i v zemích jako Malawi, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, USA, Saudská Arábie, Singapur či Nepál.
 
 
BARMŠTINA
Barmština patří mezi tibetobarmské jazyky, které jsou podskupinou jazyků sinotibetských. Jako mateřským jazykem jí hovoří 32 milionů lidí, jako druhým jazykem pak většinou cizí menšiny v Barmě.
 
 
ČILUBA
Čiluba je oficiálním jazykem Demokratické republiky Kongo. Patří do bantuské větve nigero-konžských jazyků a hovoří jím balubské skupiny obyvatel. Čilubou hovoří 6,3 milionu mluvčích v provinciích Západní Kasaï a Východní Kasaï.
 
 
ČEČENŠTINA
Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1 200 000 mluvčích, z nichž většina žije v Rusku. Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku. Jazyk obsahuje pouze asi 3 000 původních slov. Ostatní jsou slova přejatá a to zejména z ruštiny, turko-tatarských jazyků (kumykština) a arabštiny. Menší objem slov přejala z perštiny, osetštiny a gruzínštiny.
 
 
ČÍNŠTINA
Čínština je orientální jazyk, kterým se mluví v Číně, na Tchaj-wanu a v čínských komunitách v zahraničí. Má se za to, že je tento jazyk složen z několika dialektů vyskytujících se na území Číny. Obecným označením čínština se rozumí mandarínština. Čínštinou hovoří 873 milionů - 1,2 miliardy mluvčích, což ji činí jedním z nejpoužívanějších jazyků na světě.
 
 
ESPERANTO
Esperanto je umělý mezinárodní jazyk. Zdrojem esperanta jsou nejrozšířenější evropské jazyky: španělština, francouzština, němčina a patrné jsou i vlivy slovanských jazyků. Hovoří se jím téměř po celém světě, ale počet skutečných uživatelů nelze přesně určit. Esperanto vytvořil v roce 1859 - Ludvík Lazar Zamenhof.
 
 
GALICIJŠTINA
Galicijština je románský jazyk, jímž se mluví v Galicii, autonomní oblasti na severozápadě Španělska. Galicijština je jedním ze čtyř oficiálních jazyků Španělska (vedle katalánštiny, baskičtiny a kastilštiny). Galicijštinou mluví asi 3 miliony lidí, vysílá několik rádií, televize a vychází v ní periodika. Vznikla kolem 11. století. Z galicijštiny se vyvinula portugalština, někteří vědci tvrdí, že současná galicijština je dialektem portugalštiny (nebo naopak). Vzhledem k tomu, že za Francovy diktatury byla podobně jako jiné nešpanělské jazyky potlačována, oficiální pravidla byla vytvořena až v r. 1983. V současnosti existují dvoje odlišná pravidla: jedna bližší španělštině, podporovaná autonomní vládou, a konkurenční, bližší portugalštině.
 
 
GRUZÍNŠTINA
Gruzínština je oficiální jazyk kavkazské republiky Gruzie a je mateřským jazykem pro přibližně 3,9 milionů lidí (asi 83 procent tvoří populace Gruzie) a pro dalších 500 000 v zahraničí, především v Turecku, Íránu, Rusku, Spojených státech a Evropě. Je jazykem všech gruzínských národů, zvláště pak mluvčích jihokavkazských jazyků - svanštiny, mergelianštiny a lazštiny.
 
 
HAUŠTINA
Hauština (také hausa nebo hawsaa) je africký jazyk ze západní větve čadských jazyků, které jsou součástí širší skupiny jazyků afroasijských. Hauštinu ovládá jako mateřštinu přibližně 24 milionů mluvčích, pro dalších asi 15 milionů lidí je jejich druhým jazykem. Jazykem většiny je v Nigeru a na severu Nigérie. Hausky mluvící menšiny se vyskytují v Kamerunu, Čadu, Středoafrické republice, Dahome, Togu, Ghaně a Burkině Faso.
Psaná hauština existovala již před příchodem Evropanů. Až do počátku 20.stol. byla psána arabským písmem. Od 30. let minulého století se datují prvé pokusy přepisu do latinky, kterou je dnes zapisována. Pravopis v Nigeru a Nigérii má četné menší odlišnosti.
 
 
HINDŠTINA
Hindština je indoevropský jazyk, používaný především v severní a střední Indii. V Indii se jedná o jeden z nejužívanějších jazyků a v současné době je hindština dokonce třetím nejužívanějším jazykem na světě. Je nejdůležitějším z 23 oficiálních jazyků země a mateřským jazykem pro cca 337 milionů lidí.
 
 
JIDIŠ
Jidiš je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem 4 miliónů Židů po celém světě. Mluvená forma je i dnes poměrně blízká němčině, jidiš však obsahuje řadu výpůjček z hebrejštiny a jazyka mnoha dalších národů, v jejichž sousedství Židé v průběhu staletí žili.
 
 
KONŽŠTINA
Konžština je bantuský jazyk, kterým hovoří skupina obyvatel známá jako Bakongo v topických pralesech Demokratické republiky Kongo, dále je používán v Republice Kongo a Angole. Jazyk ovládá přibližně 7 milionů Bakonžanů a přibližně další 2 miliony mluvčích, kteří jej používají jako druhý jazyk.
 
 
LAOŠTINA
Laoština je velmi blízká thajštině a je nejvíce používána v Laosu, není jediným jazykem na tomto území, ale zastává zde pozici oficiálního jazyka). Patří mezi tajskokadajské jazyky a má přibližně 3,5 milionu mluvčích.
 
 
MAĎARŠTINA
Ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska. Maďarsky mluví celkem zhruba 14,5 milionů lidí.
Jazyk používá spřežky, dlouhé samohlásky, přehlásky a dlouhé přehlásky. Zvlášností maďarštiny je, že s se vyslovuje jako š a sz jako s; je to tedy přesný opak výslovnosti v polštině.
Maďarština se dělí na tyto dialekty: Alföld, Západní Dunaj, Dunaj-Tisza, Oblast maďarského průsmyku, Severovýchodní Maďarsko, Severozápadní Maďarsko, Székely a Západní Maďarsko. Všechny tyto dialekty jsou vzájemně srozumitelné. Maďarským Csángó dialektem, který není označován za etnikum, se dorozumívají v kraji Bacău, Rumunsko. Většina obyvatel mluvících Csángó byla izolována od ostatních Maďarů, a proto si uchovali dialekt velmi podobný středověké Maďarštině.
 
 
MONGOLŠTINA
Mongolština je nejvýznamnějším jazykem ze skupiny mongolských jazyků a hlavním jazykem v Mongolsku. Hovoří jím kolem 6 milionů mluvčích v samotném Mongolsku a v přilehlých oblastech na území Ruska a Čínské lidové republiky.
 
 
NĚMČINA
Němčina je západogermánský jazyk, kterým hovoří přibližně 200 milionů lidí na celém světě. V Evropě je z hlediska počtu rodilých mluvčích němčina s asi 100 mil. mluvčími druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině. V Evropské unii je němčina nejpoužívanějším mateřským jazykem. Patří také mezi 10 nejpoužívanějších jazyků na světě. Píše se latinkou se spřežkovým pravopisem. Zvláštností je, že podstatná jména se píší velkými počátečními písmeny. Poslední reforma pravopisu proběhla v roce 1996 a přepracována byla v letech 2004 a 2006.
 
 
PÁLI
Páli je rozšířen zejména na územích Barmy, Kambodže, Nepálu, Laosu, Srí Lanky a Indie. Jedná se o jazyk četných buddhistických textů, především jediného kompletního souboru Tripitaka. Celkový počet mluvčích zatím není bohužel znám.
 
 
PAŇDŽÁBŠTINA
Paňdžábština je indo-iránský jazyk používaný hlavně v Indii, Pákistánu a také v dalších částech světa. Nejvíce je používána ve zmíněném Pákistánu, téměř 80 milionů mluvčích a dalších 30 milionů v Indii. Tento jazyk je ale používán také v USA, Kanadě, Velké Británii, tedy všude tam, kam zasáhla migrace v rámci Britského společenství.
 
 
PORTUGALŠTINA
Portugalština (língua portuguesa) spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské větve, spolu se španělštinou, katalánštinou a galicijštinou. Portugalština se rozšířila po světě v průběhu 15. a 16. století, když si Portugalsko vytvořilo svou koloniální říši, která přetrvala (s výjimkou Brazílie) až do roku 1975 (Mosambik, Angola), popř. 1999, kdy Portugalsko přišlo o svou poslední zámořskou kolonii – Macao, které bylo tehdy předáno Číně. Z toho vyplývá, že portugalština je v současné době úředním jazykem více nezávislých států a je také často používána jako druhý jazyk. Kromě vlastní portugalštiny existuje ještě na dvacet kreolských jazyků vytvořených převážně na bázi portugalštiny. V důsledku emigrace z Portugalska v posledních desetiletích se portugalština stala jazykem významných menšin v západní Evropě a severní Americe.
 
 
RONGA
Ronga (XiRonga; nebo také ShiRonga či GiRonga) patří do jazykové skupiny Tswa-Ronga a hovoří se jí v Mozambiku. Ronga má okolo 650 000 mluvčích v Mozambiku a dalších 90 000 v jižní Africe. Ronga má dále tři dialekty, a to Konde, Putru a Kalanga.
 
 
RUŠTINA
Ruština - jako úřední i dorozumívací jazyk carského Ruska se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie. Významné rusky mluvící menšiny žijí doposud i v mnoha jinak většinově jinojazyčných zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.V době velmocenského postavení Sovětského svazu po druhé světové válce se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP. V řadě z nich se ruština povinně vyučovala na školách, např. v Československu do roku 1990. V mnoha zemích světa včetně USA a Západní Evropy volí zájemci o slovanské jazyky nejčastěji ruštinu jako první z těchto řečí pro své sebevzdělávání. Ruština je oficiálním jazykem v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu a Kyrgyzstánu dále též v moldavském Podněstří a Gagauzsku, okupovaném Krymu a v Abcházii a Jižní Osetii. Významné ruské menšiny žijí na Ukrajině, v Kazachstánu, Bělorusku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Uzbekistánu a Izraeli.Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů. Sovětský svaz byl a jeho nástupnický stát Ruská federace je totiž stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta.
 
 
SÓŠTINA
Sóština je jazyk používaný zejména na území Guiney, severní Afriky a menších komunit poblíž Sierry Leone a Senegalu. Díky rozlehlosti území a četnosti jednotlivých komunit a nejen vládní nestabilitě na daných územích nebylo dosud možno určit počet mluvčích, kteří tento jazyk používají.
 
 
SVAHILŠTINA
Svahilština je jazyk používaný ve východní Africe, zejména v zemích jako jsou Tanzánie, Burundi, Keňa, Mayotte, Mozambik, Somálsko, Jižní Afrika a Uganda. V některých z nich dokonce jako úřední jazyk. Tento exotický jazyk má 800 tisíc rodilých mluvčích a dalších téměř 10 milionů uživatelů.
 
 
ŠANGANA
Šangana se řadí k jazykové skupině vycházející z jazyku hausa. Hovoří se jí v Mozambiku. Počet mluvčích: 590 000.
 
 
TAMILŠTINA
Tamilština je jediný dosud živý klasický jazyk světa (na rozdíl od sanskrtu, latiny atd.). Řadí se mezi drávidské jazyky. Používají jej především Tamilové v Indii, na Srí Lance, v Malajsii a Singapuru (kde je i jedním z úředních jazyků) a menší společenství v řadě dalších států. V roce 1996 byla s více než 74 miliony mluvčích 8. nejrozšířenějším jazykem na světě.
 
 
TATARŠTINA
Tatarština (tatar tele, tatarça), jazyk všech tatarských etnických skupin (povolžsko-přiuralské, uralské, sibiřské a astrachaňské), patří do kipčacké skupiny turkických (někdy se uvádí tureckých či turkotatarských) jazyků. Tatarsky hovoří více než 5,3 milionu Tatarů.
Současná spisovná tatarština se zformovala v 19. století na základě středního dialektu. Pro lexiku jsou kromě původních turkických a tatarských slov charakteristické arabismy a farsismy (přejímky z arabštiny a perštiny). Během 20. století přejímala tatarština moderní terminologii a internacionalismy především prostřednictvím ruštiny.
Do roku 1928 byla tatarština zapisována arabským písmem. Poté byla zavedena upravená latinka; tzv. Jaŋalif. Roku 1939 byl na Stalinův příkaz zaveden pravopis na základě upravené azbuky. V 90. letech 20. století, v rámci všeobecné tendence mezi turkickými národy bývalého Sovětského svazu, tatarská politická reprezentace rozhodla o znovuzavedení latinky. Její snahy však narazily na kontroverzní federální zákon o státních jazycích, jímž Moskva uznává za úřední jazyky jen ty, které jsou zapisovány cyrilicí. Přechod na latinku byl zastaven a tatarština je nadále zapisována cyrilicí. Latinku nyní používají pouze někteří Tataři v diaspoře.
 
 
THAJŠTINA
Thajština je oficiálním a nejpoužívanějším jazykem Thajska. Je členem skupiny jazykové skupiny tai z rodiny taikadaj a má něco mezi 60 - 65 miliony uživateli, což ji řadí poměrně velmi vysoko na žebříčku nejpoužívanějších jazyků - 24. místo.
 
 
TIBETŠTINA
Tibetština patří spolu s barmštinou a laštinou do tzv. tibeto-barmské jazykové větve. Písmo vytvořil již v 7. století, v době panování krále Songcän Gampa, tibetský učenec Thönmi Sambhóta na základě indického písma. V České republice se používá přepis pomocí transkripce zavedený Dr. Kolmašem. Tibetsky hovoří asi 8 milionů lidí z toho asi 2 miliony exulantů zejména na severu Indie, v podhůří Himalájí.
 
 
TURKMENŠINA
Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska a Německa, potom v Turecka a USA.Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 1928-1940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.
 
 
URDŠTINA
Urdština je indoíránský jazyk blízce příbuzný hindštině. Oba jazyky jsou podobné, liší se však kulturním pozadím: urdštině dávají přednost spíše muslimové, hindštině spíše hinduisté. Urdština se zapisuje zvláštní variantou arabského písma. Má něco mezi 61 - 80 miliony rodilých mluvčí, celkově ji ale používá až 160 milionů lidí na celém světě.
 
 
VIETNAMŠTINA
Vietnamština je úřední jazyk Vietnamu. Je mateřským jazykem Vietnamců, což je 88 % až 90 % obyvatel Vietnamu, celkem tedy téměř 70 milionu uživatelů a další více než 3 miliony lidí po celém světě. Je to druhý jazyk pro národnostní menšiny ve Vietnamu. Vietnamština je největší zástupce ze skupiny austroasijských jazyků.
 
 
WOLOF (WOLOFŠTINA)
Wolofština je africkým jazykem etnické skupiny Wolofů, kterým se hovoří v Senegalu, Mauretánii a Gambii, kde má status národního jazyka ale hovoří se jí i například v Mali, Gabunu nebo Pobřeží Slonoviny. Spadá do západoatlantské větve nigero-konžské jazykové rodiny.
Wolofština vůbec není založena na tónu a zvukomalebnost v ní má jen estetický význam - nejde o jazyk tónový, ale aglutinační.
Podle oficiálních odhadů wolofsky rozumí cca 90% Senegalců, cca 15% Gambijců a 7% Mauretánců.
Wolofské dialekty snad ani nejsou hodné zmínky, protože wolofština se s výjimkou několika desetiletí vyvíjela na společném území a její "dialekty" jsou rozdílné možná ještě méně, než např. "pražština" a "ostravština". Wikipedia jako "dialekt" uvádí městskou wolofštinu, která je ale kreolizujícím wolofsko-francouzsko-fulbským pidžinem, ne dialektem v pravém smyslu slova.
Oficiálně psaná wolofština užívá latinku, ale wolofské texty jsou mnohem častěji psány a tištěny písmem wolofal (upraveným arabským písmem), objevují se i texty psané wolofskými písmy "kolof", ňuulaange" aj.
 
 
ZULU
Zulu (nebo také isiZulu), je jazykem národnostní skupiny Zulu. Počet mluvčích činí okolo 10 milionů. Jazykem zulu se hovoří v jižní Africe (cca 24% populace). Zajímavostí je, že zulu byl dlouhou dobu pouze mluveným jazykem a to do doby, než misionáři představili abecedu, která pak pomohla jazyk zapisovat.
 
 
Aktualizace této stránky proběhla dne 17.2.2017

Potřebujete více informací?

Všechna červeně označená pole je nutné vyplnit k úspěšnému odeslání formuláře. Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním údajů.